Starodávné runy

UČEBNICE STARODÁVNÝCH RUN PRO 1. ROČNÍK:

1.HODINA:

Runy jsou historické a archeologické artefakty, nacházené od 1. stol. n. l. na rozsáhlém území od Islandu po Rumunsko. Runami tedy rozumíme nejstarší písemný systém germánských kmenů. V současnosti existuje asi 5.000 známých runových památek. Jedná se o zbraně, mince, ozdoby, amulety, talismany, kameny a pomníky. Nejstarší (existující) runové nápisy pocházejí z prvního století, runy jako takové však vznikly okolo roku 250 př. n. l. Nejmladší nalezený artefakt pochází z konce 19. století ze švédského Dalarna.

Kde se vzaly?

Během posledních 150 let bylo postulováno několik hypotéz o původu run. Jedna z teorií je odvozovala od migrace řecké kurzívy severním směrem. Jiná se opírala o latinskou abecedu. Nejčastěji citovaný názor odvozuje původ run z abecedy severoetruských národů. Existují samozřejmě i další teorie, jedna z nich např. vidí podobnost s prehistorickými kultovními symboly, hällristningarem.

Aettir

Každá ze tří hlavních runových abeced se dělila na tři skupiny písmen, zvané aettir (pozn.: aettir je množné číslo slova aett). Samotný výraz aettir je pravděpodobně nedávného data, rozdělení písmen na jednotlivé aettiry je však patrné i na velmi starých archeologických nálezech (např. brakteátu z Vadsteny).Rozdělení abeced na oddíly je pro nás významné proto, že je dodržuje i vikingské a anglosaské písmo, ačkoliv ani jedno z nich se nesetává z 24 písmen. Pro ilustraci, vikingský futhork se dělil na tři skupiny o šesti, šesti a pěti znacích.

Slovo „runa“

Význam slova runa bývá interpretován různě, jednotlivé interpretace si jsou podobné a vždy s sebou nesou trochu tajemnou atmosféru. Ve staré angličtině znamenalo slovo runa záhadu či tajemství; význam se zachoval v dnešním archaismu pro šeptání - round nebo rown.Ve staré němčině slovo runa rovněž značí záhadu a tajemství. Stará norština zná takřka shodný výraz runar, magický znak. Ve finštině slovo runa označuje jednu báseň národního eposu Kalevaly.

Písmo

Fénické písmo: nejstarší hláskové písmo Středomoří. Féničané své písmo používali přibližně od 2. tisíciletí př.n.l. do 3. století př.n.l.,Sloužilo tak jako základ písma řeckého, etruského, iberskéhoči písma užívaného v Cartagu tzv. punské kurzívy. Féničané psali zprava doleva

Etruské písmo: lze rozdělit do tří fází - nejstarší raná podoba byla užívaná asi od 7. století do 5. století př.n.l. Pozdní podoba znaků byla užívaná přibližně od 4. století př.n.l. do 1. století př.n.l. a poslední tzv. "normalizovaná" nejmladší podoba byla užívána před nahrazením Latinou.
 

FUTHARK: - runové písmo germánů: Runové písmo vzniklo asi někdy počátkem našeho letopočtu v podhůří Alp odvozením z mladších podob severoetruských abeced. Některé znaky můžeme z písma Etrusků přímo odvodit, jiné jsou pravděpodobně původního germánského původu. Runové písmo se pak za postupných změn šířilo na sever za Alpy do germánských oblastí a dále do Anglie, Irska, Skandinávie. Přestože existovalo několik různých runových sad, nejpoužívanější a nejznámější je bezesporu tzv. Futhark abeceda nesoucí jméno dle svých prvních slabik Runy byly písmem starých Germánů, Vikingů a Anglosasů. Základním významem slova runy, které je příbuzné s hornoněmeckým "raunen" (tajemně šeptat), je "tajemství".

Germánský futhark je bezesporu nejrozšířenější runovou abecedou- a tím pádem i nejpoužívanější.

2.HODINA:

Runová abeceda se nazývá futhark, podle zvuku prvních run (F, U, Th, A, R, K). U pozdějších verzí se jedná o futhork (F, U, Th, O, R, K). V popisech run jsou použity následující tři zkratky - NRP je norská runová poezie, IRP je irská runová poezie a ASRP je anglosaská runová poezie. Pro zmenšení velikosti jednotlivých dokumentů jsou runy rozděleny do tří skupin - aettů (aettir). Tyto skupiny run jsou pojmenovány buď po bohu, kterému náleží první runa (1. aett = Freyův aett, 3. aett = Týrův aett), nebo prostě po první runě (2. aett = Hagalaz aett).

1.Aett:

První Aett je zasvěcen božským dvojčatům Freyovi a Freye z rodu Valů, kteří mají na starosti zejména úrodu (plodnost) a živou přírodu vůbec. Tyto runy se vyjadřují k aktivitě či práci. Subjekt.

Fehu 

Název se překládá jako „dobytek“, vitální prvek v životě zemědělského společenství a ekonomické měřítko pro lidi zpočátku neseznámené s užitím peněz. Dobytek je majetek získaný bojem či prací, runa tedy značí i materiální zisk. Zároveň runa označuje i energii a tvrdou práci potřebnou k jeho nabytí. Majetkem může být i duševní bohatství. Celkově tedy Fehu znamená bohatství a prosperitu. V tomto významu však runa znamená majetek získaný vlastním úsilím, ne že někomu něco „spadne do klína“. Fehu také doporučuje přímočarost v obchodních jednáních. Při věštění signalizuje, že se vaše touhy a sny naplní nebo že dosáhnete vytýčeného cíle.Anglosaská runová báseň popisuje bohatství jako požitek všech lidí, kterým však musí nakládat svobodně, chtějí-li získat oblibu boha. Nejde o později zakomponovaný vliv křesťanského pojetí majetku, jak by se na první pohled mohlo zdát. Štědrost a velkomyslnost je chválena ve většině ság a víme, že existuje i zvláštní runa pro dar.Norské a islandské ságy bývají cyničtější a skeptičtější a často hledí na bohatsví jako na zdroj závisti a rozbrojů v rámci kmene. Norská runová poezie hovoří o majetku jako o vlku v lese; přirovnání „oheň na moři, stopa mrtvolných červů“ z islandské runové poezie naznačuje inspiraci vikingskou praxí.Runa má vztah k Freyovi a Freye. Freyovi bývali obětováni voli, detaily obsahuje Sága o Gíslim a Sága o Vígu-Glúmovi. IRP se u této runy zmiňuje o zlatu, zlato a ambra bývaly podle Tacita obchodními komoditami v Aestii, které přinášely velký zisk při obchodování s Římem. Norský mýtus pokládá zlato za Freyiny slzy. Je pozoruhodné, že obyvatelé Aestie vzývali „matku bohů“ a nosívali její symbol v podobě divokého kance. Kanec byl v pozdější době spojován s Freyem, Freyiným bratrem, a když se z Freyi stala spíše milenka bohů než matka, bývala často zaměňována s Frigg.Náhrdelník Brísingamen, který Freya získala za noc se čtyřmi trpaslíky-klenotníky, byl symbolem jejího bohatství. Někteří analytici by zde mohli vidět souvislost s bohatým bohem moří Njördem, jeho místo je ale spíš při runě Laguz. Fehu je také zmiňována s krávou Audumlou, díky níž jsme povstali my, lidé. Tato runa tedy reprezentuje primární sílu, z níž pocházíme. Otvírá rovněž runový rok.Runy, ať už jako písmena či mnemotechnické pomůcky, nesou nesporně celou řadu souvisejících analogií. Pokračujeme-li ve spojování Fehu s Freyou, nalezneme i následující vztah: Freya našla svého ztraceného manžela Óda pod myrtovým keřem. Severské nevěsty nosívaly myrtové věnce coby symbol deflorace při svatební noci.Motýlům se říkalo Freyiny slepičky. Kočky byly jejími posvátnými zvířaty, táhly její čtyřkolový kočár. Kočka ale ve Skandinávii není známa dlouho, vyskytly se názory, že původně táhlo její vozík čtyřpřeží hranostajů. To by vysvětlovalo bílé „kočičí“ rukavice v Sáze o Eriku Zrzavém. Hlavním znakem, který později udělal ze zvířete kočku, byla schopnost chytat myši, kterou mají kočka a hranostaj společnou.S příchodem křesťanství se z nordických bohů stali démoni a strašidla. Freya se stala patronkou čarodějnictví. Její kočka se stala familiarisem, nezbytnou rekvizitou čarodějnic, zvířetem sloužícím prostřednictvím temných sil křesťanskému ďáblu. Dva posvátní Freyini ptáci, kukačka a vlaštovka, upadli rovněž v nemilost.Identifikace severského pohanství s pozdějším čarodějnictvím není tak fantastická, jak se na prvý pohled může zdát. Objevuje se u řady autorů, navíc persekuce čarodějnic byla převážně fenoménem severní poloviny Evropy.Když Tacitus referoval o matce bohů Nerthus, zmínil se, že její kočár byl tažen kravami. Fehu se vyslovuje jako české F.

Uruz

Runa se jmenuje po praturovi, velkém, divokém a těžko zkrotitelném turu, který obýval většinu střední a severní Evropy a byl v roce 1627 vyhuben. Julius Caesar jej popisuje v Zápiscích o válce Galské jako zvíře o málo menší než slon, s postavou a barvou býka. Pratuři byli neobyčejně silná, rychlá a bojovná zvířata. Nejsnadnějším způsobem lovu byly padací pasti, trofejí pro statečného a vynalézavého lovce byl pár masivních rohů. Ty, zdobené stříbrem nebo zlatem, byly používány jako poháry pro slavnostní hostiny.Pratur se stal symbolem velké síly a rychlosti, ale i síly a schopnosti člověka, který dokázal tak nebezpečnou kořist zdolat. Germáni kladli paralelu mezi zuřivou obranou pratura proti lovci a neméně zuřivou a statečnou obranou muže, jehož země je napadena nepřítelem. ASRP popisuje pratura podobně jako Julius Caesar: jako „hrdé zvíře, oděné v dlouhé rohy; barbarskou zvěř, jež se rohy bije; hrdinného strážce bažin; stvoření z odvahy a síly“. NRP přisuzuje runě nový význam, kterým je smetí nebo sliz. Nejasný je v této souvislosti verš „sob zmrzlým sněhem často běhá“. Snad jde o evokaci rychlosti pratura a jisté vědomí původního významu runy. IRP nám pak nabízí déšť, přenášejíc sílu vznešeného zvířete na sílu deště padajícího na úrodu a dobytek.Pratur byl symbolickým zvířetem Thórovým, souvislost mezi nimi upevňuje jejich fyzická síla. Jiným významem runy mohl být „úspěch“, ulovení pratura jistě znamenalo obdiv germánské kmenové společnosti; bylo skvělou zkouškou síly, inteligence a vytrvalosti. Runa tedy znamená fyzickou sílu, vytrvalost, odvahu a volnost. Přeneseně lze také hovořit o dobrém zdraví a mužské potenci.Znak představuje nezvladatelnou přírodní energii. Spojuje životní sílu a vytrvalost, které jsou základem tvůrčího potenciálu. Ovlivňuje štěstí a bohatství, které však nejde na úkor druhých; runa pamatuje především na blaho všech. Jedná se o kolektivní užitek; moc tohoto symbolu nemůže mít pod kontrolou žádný jedinec.Uruz se vyslovuje jako české U.

Thurisaz

Význam není zcela jasný, obecně však jde o nepřízeň přírody. Obr, troll a démon mohou být vhodnými interpretacemi, nelze ignorovat ani „trn“ z ASRP. Jde o trollí runu, jak o ní říká norská báseň Skírniho cesta (Skírnismál). Představuje také legendárního obra jménem Thurs. V poslední řadě je také spojována s kladivem Mjöllni, atributem Thórovým.V sekvenci tří znaků za sebou dokáže změnit význam následného textu. Dovede vyvolat démony podsvětí. Někdy se jí říká „Hrungniho srdce“, na základě legendy zaznamenané Snorri Sturlusonem, v níž Thór zabil obra Hrungniho. Obrovo srdce prý vypadalo jako trojúhelníkovitý runový znak s ostrými úhly.ASRP nazývá runu „trn“. Trn je ostrý a na dotek nepříjemný předmět; musíte-li procházet trním, můžete narazit i na jiná nebezpečí. I nepřátelům Ásů se říká trny. Podle NPR a IRP vyjadřuje runa „obry“, obrům pak přisuzuje vášeň pro mučení žen. Runa je mocným nástrojem při změnách tvarů, přisuzuje se lidožravým obrům a trollům. Nepříjemnosti s nimi spojené dokumentuje glosa z NPR: „neštěstí potěší jen málo mužů“. Přesto je možné tuto runu použít i pro pozitivní účely. Literatura se zmiňuje, že Thurisaz vyvolává chaos, ale pod pevným vedením může působit kladně. Může přinést štěstí, ale zpravidla varuje před velkou chybou. Výjimečně znamená „blesk z čistého nebe“ jako zásah štěstěny. Trny chrání rostlinu, Thurisaz tedy může znamenat ochranu.Thurisaz se vyslovuje jako TH v anglickém slově „thin“.

Ansuz

Runa vyjadřuje boha jako takového, nejčastěji některého z Ásů, bývá spojována s jejich vůdcem Ódinem. V pozdějších dobách pokládali Ódina za boha větru a za vůdce Divoké smečky (Wild Hunt) zatracených a prokletých duší, s níž za bouří uhání povětřím. Ódinovou svátostí byli oběšenci, což souviselo s jeho osobní obětí na stromě Yggdrasil; oběšením se Ódinovi i obětovalo.Někteří autoři vykládají její význam jako řecké logos, božský rozum. Znak představuje tvůrčí božskou sílu a je tak ve spojení s věštěním a moudrostí. V moderním pojetí ho lze chápat jako symbol dorozumívání a komunikace. Občas předpovídá životní zkoušku nebo důležitou cestu. V sousedství negativních run představuje obvzláště nepříjemný osud. Je-li položena správná otázka, Ansuz znamená odpověď „shůry“. Obvykle také znamená, že máte o pomoc požádat někoho moudřejšího a zkušenějšího.ASRP nazývá runu Os a oslavuje ji jako zdroj všeho jazyka, přepych a požehnání, radost a moudrost. NRP ji čte jako Oss, což je pobřežní mělčina, dává ji do souvislosti s vikingskými výpravami. Z NRP pochází i kryptická glosa „toulec meče“. IRP překládá Oss slovem „bůh“, a to nejčastěji „Ódin“, jehož tituluje „Vládce Ásgardu a Pán Valhally“. Latinská glosa v IRP je „Jupiter, vládce bohů“, což významově Ódinovi odpovídá.V ASRP je vysvětlen i význam runy Aesc, písmena „ae“ v anglosaském futhorku, jež by se nejspíš časem dostala na místo runy Ansuz, kdyby se ta nezměnila na Oss. Nabízí jako význam jasanový strom, strom pro svou výšku a vzrůst lidmi velmi vážený, strom,jehož pevný kmen se dokáže ubránit i před útokem přesily. Jasan je světský protějšek světového stromu Yggdrasilu, což upevňuje vztah mezi runou a Ódinem. Na Yggdrasilu, doslova „Yggově šibenici“ (Ygg je jiné jméno pro Ódina), visel Ódin po devět dnů, aby získal runy. Tak učinil jasan jedním z nejsvětějších stromů pro znalce run a pro celou severskou mytologii. Věřilo se, že se pod jeho větvemi nikdy neskrývají jedovatí živočichové. Vozy z jasanovými osami jezdily rychleji, s pomocí nástrojů s jasanovými rukojeťmi šla práce sama od ruky. Na jasanových prutech létaly čarodějnice - jasan je na výrobu košťat ideální. Ti, kdo jedli v den slunovratu červené jasanové pupeny, byli chráněni před uhranutím. ASRP doslova pěje chválu: „Jasan, miláček lidí, do výšky se tyčí. Neochvějně a pevně se drží svého místa, ačkoliv musí čelit mnoha nepřátelům, kteří ho chtějí porazit.“Yggdrasil je překládán jako Yggova nebo též Ódinova šibenice či kůň. Jako dárce run musel být Ódin i božstvem čarodějnictví, jehož kouzla jsou silnější než kouzla kohokoliv jiného. Egil Skallagrímsson byl jeho nadšeným následovatelem. Ódinovou zbraní bylo kopí s jasanovou rukojetí. Skříňka s Iduninými jablky, jež chránily bohy před stárnutím, byla z jasanového dřeva.Ansuz vyslovujeme jako otevřené anglické A ve slově „stack“.

Raido

Runa má řadu významů, například cestu, dobytčí potah, jízdu na koni, dlouhou cestu koňmo či se zápřahem. Runa byla pravděpodobně cestovním kouzlem, chránícím živé i mrtvé. Přisuzuje se často Thórovi. Ve staré norštině znamená slovo reid buď vůz na kolech nebo hrom. Hromy způsoboval Thórův kočár, tažený po obloze dvěma kozly. Kromě pohybu má tento znak i jiné příbuzné významy, např. komunikaci (poslání či doručení zprávy) nebo moudrou radu. Literární zdroje uvádějí i sexuální styk, zřejmě ve smyslu potěšení těla než plození potomstva. Pro podnikatele je Raido jasným pokynem: ihned jednejte!ASRP nazývá runu Rad, aniž by se zmiňovala o významu. Jediná glosa u Rad říká: „snadno vás zasáhne pod střechou, dává však kuráž těm, kdo na koních uhánějí v dál“ - což se hodí na jízdu i na hrom. NRP i IRP se shodují, že runa značí jízdu na koni. V IRP je latinská glosa iter, cesta. V NRP se opět objevuje kryptogram řkoucí, že Regin, kovář-umělec vychovaný pěstounem Sigurdem a bratr draka Fafniho, ukul ten nejlepší meč.Thór byl vždy spojován s dubem; není divu, že bůh dubu, ze všech stromů nejčastěji zasaženého bleskem, bude rovněž vládnout hromům a bouřím. ASRP nabízí rým (v severské poezii byl rým aliterační, založený na shodných počátečních písmenech nebo slabikách, z tohoto důvodu se v poezii objevuje mnoho květnatých opisů, např. loď = oř moře, aby se docílilo aliteračního efektu; v anglosaských jazycích se aliteračního rýmu užívá dodnes, např. Walt Whitman: „I sing myself, I celebrate myself.“) pro Ac, runu „ai“, popisujíce, jak žaludy (acorns) z dubů krmí brav pro lidský stůl stejně, jako jako dřevo dubu vytváří materiál pro stavbu lodí. Duby byl rovněž strom červnového slunovratu, takže z něj mělo pocházet dřevo pálené na vatrách při této nejvýznačnější Thórově slavnosti. Dubové sloupy jsou součástí Thórova kultu na Islandu, jak víme ze ságy Eyrbyggja, v níž Thórolf Mostur-Beard odhazuje přes palubu dubová polena, aby mu ukázala, kde se má usídlit - vylodí se tam, kde bude dřevo vyplaveno na pobřeží. Jako na jiných místech v ASRP je i zde jasné, že aby anglosaští znalci run měli čím obhájit a vysvětlit zavedení nových písem, znovuobjevili starší souvislosti a analogie, namísto aby vymýšleli nové.Runa se vyslovuje přesně jako české R.

Kaunaz

Ani pro tuto runu nemáme jednoznačnou a nespornou interpretaci. Významy zahrnují pochodeň, světlo, var, bolák a vřed. Většina zdrojé se ale přiklání spíše k pozitivnímu ladění této runy. Kaunaz zlepšuje zdraví, svítí na (duchovní) cestu a vytváří silné sexuální aktivity. Symbolizuje také vyjasnění životních postojů, náhlé porozumění problému a jasnozření.V ASRP se objevuje „pochodeň“, známá lidstvu pro bledý, světlý plamen; je tam i glosa, že pochodeň hořívá, když vládcové dlí ve svých palácích: „Pochodeň je živý oheň, jasný a zářící. Většinou hoří v domech vznešených lidí a slouží jim při odpočinku.“ Oproti tomu jak NRP, tak i IRP asociují Kaunaz s nepříjemností či nemocí. Oba neanglosaské zdroje pokládají vřed za nejpravděpodobnější význam, IRP hovoří o „chorobě osudné dětem, pálivých bolácích a pachu hnilobném“, což nás nenechává na pochybách; jednoznačná je i latinská glosa flagella. NRP je s IRP paralelní, lakonicky říká, že vlivem runy „lidé blednou“.Vzdálenější souvislosti zahrnují představu kremace, stejně jako souvislost s kano, svatým člunem bohyně Nerthus. Nejpravděpodobnější interpretací však zůstává pálivá bolest či horečka. Přesto se většina znalců přiklání ke spíše kladné povaze symbolu.Runa se vyslovuje jako české K.

Gebo

Runa znamená dar, povaha daru však zůstává nejasná. Může jít o oběť bohům, nebo radost seslanou od bohů lidem. Člověk darující bohu implikuje náboženský akt; náboženství samo lze vykládat jako dar lidstvu. Dar však také znamená vytváření jistého pouta k dárci. Runa má moc spojovat dvě nesourodé části společnosti (chudí+bohatí), stejně jako lidstvo a bohy. Z obchodního hlediska se může jednat o uzavření smlouvy, z hlediska osobního o vznik partnerského vztahu. Ve věcech lásky označuje polibek a vzájemnou náklonnost. Při věštění symbolizuje možnost získání mimořádně cenné informace či rady. Občas také odhaluje sklony a nadání, které byly dlouho skryty.Runa údajně chránila před jedem v poháru. Mohla být součástí ochranného nápisu, kterým si Egil Skallagrímsson zachránil život, o nějž mu Grunnhild ukládala na Bardově slavnosti otráveným pohárem. Až po dnešek se uchoval zvyk označovat sudy s pivem třemi X, čili třemi runami Gebo.Pozdější verze futharku tuto runu neobsahují, takže je komentována pouze v ASRP, tam je nazvána Gufu a je u ní poznámka „štědrost“. Štědrost zvyšuje vaši důstojnost a slávu v očích bližních a je-li obrácena k chudým, pomáhá těm, kdo pomoc nejvíce potřebují. Uplatňuje se ve vztazích mezi lidmi, mezi člověkem a bohy i mezi bohy navzájem. ASRP poznamenává: „Dar je ozdobou dárce, pro obdarovaného je materiální pomocí i projevem úcty.“Výslovnost runy je dosti obtížná. Jen velmi málo vystupuje jako české G (či anglické G ve slově „girl“). Není ani ekvivalentem anglického J (vyslovovaného „dží“). Nejpravděpodobnější výslovnost se podobá tvrdému G, ale s jazykem opřeným vzadu o patro, takže vzniká jakési měkčí Gh.

Wunjo

Runa označovala štěstí, pohodlí a slávu. Částečně mohla vyjadřovat i držení konkrétního majetku, především však absenci utrpení. Lingvisticky odpovídá německým slovům wulthuz (sláva) a winjo (pastvina); oba výrazy dokazují, že se ve významu runy nemýlíme. Wulthuz snad rovněž naznačuje asociaci s norským bohem Ullem. Všeobecně se jedná o šťastnou runu, ať už v obchodě nebo v soukromí. Zmiňována je i tvořivost a otevřenost novým myšlenkám. Wunjo zajišťuje dosažení rovnováhy, která je podmínkou harmonie. Je také runou přátelství, sdílených cílů a všeobecného blahobytu. Některé zdroje uvádějí, že runa reprezentuje šťastné období, které byste si měli užívat, jak jen to půjde.ASRP uvádí wenne (štěstí), jež je vlastní všem prosperujícím a zdravým, neznajícím utrpení, zármutek a napětí a doplňuje: „Radost je pro ty, kteří znají málo strastí, a bez strastí budou mít ovoce zářivých barev i štěstí i domov. “ Vyskytly se názory, že runa Wunjo vyvolává intoxikaci. Pak by souvisela s gótským výrazem woths (šílený či nezvládnutelný) a s runou pro šílenství použitou Skírnim. Není vyloučen původ výrazu z německého wodz, které má stejný výraz a je v jižnějších krajích časté jméno Ódinovo. V anglosaském Kouzle devíti bylin čaruje Ódin se „zlatými proutky“, přičemž nás provádí ve skoro úplných kruzích - s pravdou ukrytou kdesi uvnitř. Koneckonců, proč by jeho „zlaté hůlky“ nemohly dirigovat „zlaté strofy“, což je již blízko ke „zlatým runám“ - runám Wunjo. Devět hůlek v básni reprezentuje devět bylin, devět mocí v nich ukrytých.Runa se vyslovuje jako W v současné angličtině.

3.HODINA:

2.Aett

Druhý Aett náleží Heimdallovi, Odinovu synovi, strážci Ásgradu. Tyto runy symbolizují pasivní prvky, to s čím se pracuje a takové skutečnosti, které jsou mimo aktivitu člověka. Objekt.

Hagalaz

Runa vyjadřuje krupobití jako klimatický jev i jako krupobití střel v bitvě. V obou případech jde o destruktivní, řád narušující sílu. Znak také oznamuje zásadní zvrat v životě, ale spíše povahy náhlého vtrhnutí do poklidného běhu života. Celkově se jedná o nepříjemnou runu, která symbolizuje neštěstí.ASRP označuje krupobití za „nejbělejší obilí, řinoucí se z klenby nebes a bičované chladnými větry, než se dotkne země“. NRP souhlasí a irelevantně glosuje, že Kristus stvořil svět. IRP hovoří o krupobití specificky v klimatickém smyslu jako o „zrnech ledu a dešti sychravém, chorobě hadí“. Choroba hadí je trochu úsměvný poetický výraz pro zimu.Jako klimatický jev i jako situace v boji je krupobití čímsi mimo kontrolu individuální lidské vůle. Hořící obruče, v germánských zemích koulené a přeskakované při oslavách Svatojánské noci, jež se stala křesťanským pokračováním svátku hällristningar, byly nazývány „kroupová kola“. Jejich smyslem bylo v nejistém severském podnebí chránit právě dozrávající plodiny před zkázonosným krupobitím. Můžeme jen spekulovat, zda mohla být moc runy Hagalaz neutralizována prostřednictvím nějakých „slunečních obručí“. Zachoval se ještě jeden záznam o ochraně před krupobitím, záznam výjimečný, neboť v tomto případě křesťanský biskup neváhal praktikovat pohanské kouzelnictví. Zmíněný hodnostář vzal kus vosku z hrobu svatého a vyřezal do něj „pohanská znamení“, pravděpodobně runy. Pak kus vosku vynesl na vrcholek nejvyššího stromu, aby chránil plodiny před kroupovými bouřemi.V knize Runová astrologie nalezneme na straně 30 tzv. mřížku Hagal. Jedná se o jednu z forem runy Hagalaz, kterou staří runoví mistři nazývali matkou run. Z tohoto tvaru totiž lze odvodit všechny ostatní runy. Šesterečná struktura je bohatě zastoupena v přírodě, ať už jako krystaly ledu či křemene, nebo jako seskupování mořských řas.Padne-li Hagalaz při věštění, často to znamená přerušení života. Negativita symbolu se může také projevit ve formě nečekané smůly či úrazu. Údalosti runou ohlášené obvykle vpadnou do našeho života neočekávaně a náhle. Navíc se jim nedá vyhnout, neboť jsou mimo lidskou kontrolu. Obvykle jsou však důsledkem působení platných přírodních zákonů, jde tedy spíše o mechanický proces než o lidskou tvořivost.Hagalaz je runa kolektivního vědomí a formativního procesu myšlení. Upozorňuje nás na problémy, které je třeba řešit. Pokud toto pochopíme, projdeme hlubokou změnou našeho povědomí. Pod jejím vlivem můžeme změnit celý svůj dosavadní život. Takové malé osobní zemětřesení. Čekejte nečekané! :) Hagalaz nás také učí, že nejlepší život je ten v souladu s přírodou.Runa se vyslovuje jako české H.

Nauthiz

Runa vyjadřuje potřebu, překážku nebo v extremním případě i nedostatek a nouzi. Jistí autoři v ní nacházejí runu osudu a vztahují ji k Normám, sudičkám severských mýtů. Pokud byla vyškrábána nehtem, měla sílu pomáhat, smysl runy tedy osciluje mezi pomocí a potřebou přežít. Runa v sobě skrývá vůli k překonání těžkostí. Varuje nás před nejistou cestou či riskantním krokem; doporučuje trpělivost. Znamené překážky a prodlení, ale také posílení charakteru nutností čekat.Zatímco runa Nauthiz nabízí pomoc, NRP k ní komentuje, že překážky nedávají člověku skoro žádnou možnost volby a že nahý muž bude zabit chladem. IRP rovněž hovoří o překážkách, ale současně o potřebě pracovat, dřinou se lze vyhnout vyskytnuvším se problémům. V textu je latinská glosa opera (práce, činnost, námaha) podporující podobnou úvahu. ASRP nám nabízí jistou naději, přestože popisuje runu slovem nyd, neznáz. V souvislosti s tímto znakem se doporučuje nebojovat se svým wyrdem a naopak ho využít ke svým potřebám.Vyslovuje se jako české N.

Isa

Isa znamená led, jenž je spolu s krupobitím nepřátelskou přírodní silou. Obecně znamená statickou existenci. V dílech ASRP je led studený a hladký jako dlažba z čistého skla, nebezpečná sice, leč krásná na pohled. NRP hovoří o širokém mostě a doplňuje verš „slepec se neobejde bez dobrého průvodce“. Vysvětlením může být jak tajemná výstraha, tak i jednoznačně míněná praktická rada.IRP glosuje runu latinským výrazem glacies (led, náledí) a frázemi „kůra na řekách“, „zkáza zatracených“ a „střecha na vlnách“ - přestože slaná voda zamrzá mnohem obtížněji než voda sladká.V některých interpretacích pověsti o Ódinových námluvách s Rind je led považován za sílu, jíž Ódin pomocí kouzel spoutal svoji snoubenku. Má-li pověst vztah k runám, mohla by Isa posilovat moc runových kouzel.Isa radí, abyste své plány odsunuli na pozdější dobu. Upozorňuje, že ze současné situace se nedá dostat a radí počkat na příznivější chvíli. I tohoto období však můžete použít pro posílení svého charakteru. Zároveň ale chladí konfliktní situace a chrání před magickým útokem. Po citové stránce přináší ochladnutí vztahů a frigiditu.Vyslovuje se jako I v anlickém slově „ice“.

Jera

Interpretace významu runy zahrnují rok, kopí, žně, rok s hojnou úrodou a rok blahobytu. Kromě toho také naznačuje střídání ročních období; z toho tedy vyplývá její další význam - pohyb, změna a vývoj kupředu. Literatura se zmiňuje jednak o úředních záležitostech (které se pohnou kupředu; sice pomalu, ale jistě) a jednak o vykonání spravedlnosti (např. trest za zločin, který někdo spáchal na vás, ale i vy na někom jiném; přesně podle zásady „padni, komu padni“). Může také znamenat sklízení plodů vaší práce.NRP a IRP se přiklánějí k „hojnosti“. IRP doplňuje, že dobré léto nutí plodiny vydat hojnou úrodu. NRP, tajemná jako vždy, hovoří navíc o štědrém a mírumilovném dánském králi Frothim, což doplňuje zde postulovaný význam znaku. IRP nám zachovala latinskou glosu annus, rok, a ASRP výraz „léto“. V anglosaském písmu je ovšem jméno runy Ger. Tento název je blízký staroanglickému slovu gear, označujícímu horkou část roku.Je samozřejmé, že úrodná, teplá část roku měla pro severské národy vitální význam, a to v doslovném smyslu. Netrvala příliš dlouho, proto jim byla vítaná a vážená. Jera je zasvěcena konci starého roku, který představoval zimní slunovrat.Runa se vyslovuje přesně jako české J, tedy jako první souhláska v anglickém „yes“.

Eihwaz

Tato runa znamená tis, strom našim předkům posvátný a používaný při výrobě luků. Bůh lovu Ull si vystavěl své sídlo v Ydalir, Tisovém údolí, luk byl pokládán za jeho posvátnou zbraň. V souvislosti s tisem jako hřbitovním stromem také znamená vzkříšení, znovuobživnutí. Znak je symbolem pro kontinuitu a vytrvalost. Pro svou (pro někoho) nešťastnou třináctou pozici je považován za symbol smrti. Obecně ale znamená silnou ochranu.V ASRP i NRP se oslavují kvality tohoto stromu, jenž má hrubou kůru, pevně a tvrdě odolává nepříznivému povětří, chrání před požáry, v zimě je ze všech stromů nejzelenější, přináší štěstí zemi, na níž roste a - v neposlední řadě - příjemně praská v ohni. Jen v IRP čteme slovo „luk“, zbraň, jež v boji dává rychlost šípům. I latinsky je runa glosována výrazem arcus, luk. V časech křesťanských zaujal místo boha Ulla svatý Hubert, patron lovu a prvého měsíce roku. I Ull byl pokládán za boha zimních měsíců, jehož vláda začínala 22. listopadu, v den kdy slunce vstupuje do znamení Střelce.V křesťanských pověstech byl tis pomocníkem čarodějnic i obranou proti nim. Byl vysazován kolem kostelů, kde měl mít jakýsi blahodárný, avšak nikdy a nikde blíže nespecifikovaný, význam. Jen někteří autoři specificky uváděli, že tis dokáže ochránit církevní pozemky před vilnými kousky příslušnic ďáblovy družiny. Třetí čarodějnice v Macbethovi používá kromě jiných kouzelnických ingrediencí i tisových větviček nařezaných za úplňku. V německém lidovém léčitelství se pražené piliny z tisového dřeva používaly k ochraně před pokousáním vzteklým psem.Runa se vyslovuje tvrději a uzavřeněji než J, má blíže k Y, asi jako v anglickém slově „yet“. V jiných literárních zdrojích je jako vzor výslovnosti uvedeno Ei.

Pertho

Význam tohoto znaku je snad největším tajemstvím futharku. Pokusy o vysvětlení sahají od tance, přes strom v plodu až po srdce. Tahanice o správný výklad neustávají ani dnes.ASRP nabízí jako význam „šachovou figurku“ nebo „hráče šachu“, hovoří o hře, jež byla zábavou a oddychem tehdejších šlechticů hodujících v síni. Ve starších dobách však šachy ještě známy nebyly, takže je třeba k tomuto přistupovat opatrně. Dickins tento význam cituje, ale upozorňuje současně na blízkost zvukové podoby runy se slovanským pizda, dívčí pohlaví. Potom by se mohlo jednat o posvátnou runu bohyně Frigg, matky bohů a bohyně ženské plodnosti. Zároveň bychom získali doplnění k runě Inguz, implicitně symbolizující plodnost mužskou. Jiné vysvětlení významu runy se opírá o podobnost s latinským petra, skála, balvan; předpokládá, že Pertho symbolizuje magické síly země.Stručný přehled dalších předpokládaných významů a souvislostí snad leccos vyjasní. Tanec byl nejstarším známým modlitebním úkonem, snad pro erotické vzrušení, jež je schopen vyvolat. Jisté taneční figury mohou naznačovat pohyby při pohlavním aktu. Křesťanský zákaz tance, vyhlášený a přijatý koncilem roku 742 pravděpodobně z iniciativy papeže Bonifáce, nazýval slovem lâc jak tanec, tak i náboženský obřad. Souvislost se objevuje, pokud si uvědomíme, že lâc je základem druhé slabiky anglosaského výrazu pro manželství (wedlock).Kandidátem pro výraz „strom v plodu“ mohl být bez. Ještě dnes mu venkovští lidé říkají „čertovo křoví“, asi pro potíže, které dovede napáchat v kamnech. Bez je keř spojovaný s čarodějnictvím a jeho jméno v angličtině (elder) bývá odvozováno od slovanského hohl, dutý, dutina, díra (anglicky hollow), což je zároveň synonymem pro ženské genitálie. Víno z bezových květů a bezinek bylo Ódinovým opojným nápojem. Jedním z mnoha významů je schopnost vybrat si správnou cestu z několika (např. na kterou školu jít). Pertho je runa tajemná, vztahuje se tedy i k odhaleným tajemstvím. Nepřekvapí, že se váže k umírněnému potěšení (tj. střídmost na hostinách apod.). Může také znamenat náhlé bezpracné obohacení (např. výhra či dědictví). Po dlouhé době můžete najít ztracenou věc nebo se uzdravit. Tajemno je v souvislosti s touto runou velmi příhodný výraz.Runa se vyslovuje jako české P.

Algiz

Runa pro obranu a ochranu ve formě amuletu i chrámového útulku. Etymologicky je příbuzná s gótským alhs, chrámem, a staroanglickým ealgian, chránit. Je zde pravděpodobně vztah s tajemným runovým slovem alu. Podle jiné interpretace je název runy výrazem pro losa (anglicky elk), o němž Julius Caesar píše, že spí vstoje opřený o strom, aby snadněji uprchl před možným nebezpečím, a proto též symbolizuje ochranu tváří v tvář nepříteli.ASRP význam dosti nepochopitelně pokládá za jakýsi druh ostřice nacházené v bažinách a schopné způsobit nepříjemné zranění každému, kdo se jí neopatrně poškrábe. I v tomto případě může být prvek ochrany ve smyslu runy ukryt - ostřice bývají obdivuhodně chráněny proti spásání či vytrhání z kořenů.Podobnost tvaru runy s otevřenou pěstí a s dlaní obrácenou ven či vzhůru a s roztaženými prsty vede některé badatele k domněnce, že je vyjádřením prosby o ochranu a sílu, schopnou odvrátit zlo a zvítězit nad ním. Takový výklad významu runy je velkým pokušením, uvedl by nás však na tenký led vysoce spekulativní hry hledání významů v obrazové podobě jednotlivých znaků. Podobné pokusy vedly v minulosti nejednoho vykladače run k hrubým omylům, jež nám svým obsahem připomínají cikánské a slovanské legendy, hledající za úplňku čarodějnice v každé jen trochu nezvykle tvarované koruně jasanu, ořechu či lípy. Přesto je ochranný význam tohoto znaku mimořádně silný. Jedna kniha se dokonce zmiňuje o dosažení božství, bohužel bez bližších podrobností. Jiný zdroj zmiňuje v této souvislosti božská dvojčata (Alkové) a označuje runu za mimořádně pozitivní a ochranný symbol.Runa se vyslovuje jako souhláska stojící někde mezi Z a R. Jiný zdroj zmiňuje výslovnost jako X.

Sowulo

Tato runa představuje slunce, nebeské těleso, bez něhož by nebylo života, a jeden z nejdůležitějších objektů všech starověkých náboženství. Gaius Julius Caesar píše, že Germáni oslavovali slunce i měsíc, obě nebeská tělesa regulovala jejich každodenní život podobně, jako regulují roční období a příliv. Sowulo je vysoce sympatická runa. Autoři ji nemohou vynachválit, v popisu stojí ochrana, pozitivní síla, vítězství, sláva. Pozor ale, tato kladná runa je natolik mocná, že může člověka zcela zahltit!ASRP popisuje runu jako naději pro námořníky na dalekých plavbách, NRP ji chválí, že je světlem světa. IRP hovoří o slunci nejpoetičněji jako o štítu nad mračny, zářivých paprscích, vítězi nad ledem a zlatém koláči. Latinská glosa je rota, kolo. Zářivé bývá nejčastějším adjektivem spojeným se sluncem, zde se otvírá stopa k zářivému bohu Baldrovi, patronu světla a nevinnosti. Heřmánku se říkalo „Baldrovo čelíčko“, takovým dojmem působila známá léčivka na severské národy. Baldr bývá spojován i se jmelím, jehož větévkou, kterou Loki podstrčil slepému Hödovi, byl bůh zabit.Tato runa se vyslovuje jako české S.

4. HODINA:

3.Aett

Třetí Aett je zasvěcen Tyrovi z rodu Ásů, Odinovu synovi, pánu spravedlnosti. Symbolizuje především aktivitu projevenou navenek a odezvu na ni, čili vše co je spojeno s rovnováhou subjektu a objektu.

Teiwaz

Runa zasvěcená bohu Týrovi, bohu války a vítězství, ochránci před nebezpečím. Její použití v amuletech bylo všeobecné již od prvních staletí runového umění.Jediná ASRP nespojuje runu s válečným božstvem. Činí z Týra jednu z hvězd polární oblohy, snad samotnou Polárku. Je ale glosována výrazy, jaké s bohem války korespondují: „S vladaři si dobře rozumí a věrně drží stráž proti družině noci.“ Zní vám to optimisticky? Ano, runa Teiwaz je pozitivní runou. Mezi její další kladné vlastnosti patří také rozhodnost, mužská sexualita a plodnost, (čestná) soutěživost, síla vůle a vitalita. Představuje také výhru v soudním sporu, ale pouze jste-li v právu. Když vládne Týr, nemůže dojít k justičním omylům. Dodává člověku nezlomnost, motivaci a odvahu bojovat za své cíle. Pomáhá k vítězstvím, ať už ve sportu nebo třeba v obchodu.NRP a IRP referují o Týrovi jako o Martovi a popisují jej jako jednorukého boha. Když byl vlk Fenri spoután řetězy, z nichž nedokázal uniknout, vložil mu Týr ruku do tlamy v křivé přísaze. Když vlk zjistil, že byl oklamán a zajat, ukousul mu skoro celou pravou ruku. Celý mýtus ukazuje ušlechtilost Týrova ducha i přes přítomnost křivé přísahy. Frey vyměnil meč za lásku Gerdy, Ódin obětoval oko pro vlastní lásku k moudrosti a Týr ztratil ruku pro lásku svých přátel (odkaz báje se zachoval dodnes v těch krajích Evropy, kde nazývají zápěstí „vlčí kloub“).Oměji se na severu říkalo „Týrova přilba“. Zajímavé je, že lidový název téže rostliny je v četných krajích „vlčí mor“. Třetím názvem stejné rostliny býval „střelec“ (souhvězdí zvěrokruhu), jelikož jed z omějů se často používal jako jed na šípy. „Létací mazání“ čarodějnic si bez oměje nebylo možné představit. Pohlédneme-li na tvar runy, vystihuje přesnou podobu šípu. Asociace nejen příléhavá, ale i pozoruhodná.V Teiwazu někteří vidí tajemnou geir's-odd, oštěpovou runu. Stárnoucí bojovníci si ji údajně vyřezávali do vlastního masa, aby se jim otevřela cesta do Valhally hrdinskou smrtí v boji a nezemřeli potupně v posteli sešlostí věkem nebo nemocí. Teiwaz je runa nejčastěji nalézaná na anglických pohřebních urnách. Na jedné z uren v Sawstonu v Yorkshire byla nalezena spolu s dalším prastarým germánským symbolem, svastikou.Runa se vyslovuje jako české T.

Berkana

Bříza byla posvátný strom, spojovaný s jarními rituály plodnosti. Bohyní jara byla Iduna. Její mládí, zdraví a krása symbolizovaly každoroční zmrtvýchstání v přírodě, jímž začíná teplá polovina roku. Iduna je rovněž strážkyní jablek, z nichž bohové čerpají své věčné mládí. Bříza je také symbolem obnovy, očištění a léčení. Berkana je runou domova a rodiny, předpovídá radostnou událost v rodině; je zmiňováno i tajemství.ASRP se asi mýlí, popis stromu v ní odpovídá spíše topolu než bříze. NRP i IRP shodně zdůrazňují, že ze všech listnatých stromů má jarní bříza nejkrásnější zelenou barvu. NRP si neodpouští záhadnou zmínku o Lokim, jemuž se podařila další intrika. Poznámka se hodí spíše ke jmelí než ke bříze.Runa se nevyslovuje jako typická souhláska, jíž je české B. Podle Elliotta by výslovnost měla připomínat zvuk, jaký se tvoří, když prudce vydechujeme (např. při zhasínání svíčky) a přitom nezaokrouhlíme rty.

Ehwaz

Ehwaz je runa koní. Koně byli posvátnými zvířaty již od nejstarších dob a Tacitus popisuje čisté bělouše, krmené na společný účet, nepoužívané k žádné práci a jen za účelem věštby zapřahané k dvoukolovým vozíkům. Král nebo státní kněz předpovídal budoucnost z jejich frkání a ržání. Tito koně získávali rady přímo od bohů. Ódinův osminohý hřebec Sleipni byl buď sněhově bílý nebo šedě grošovaný.ASRP potvrzuje, že runa vyjadřuje koně, zábavu princů jakožto bojovníků, oře hrdého na svou vlající hřívu, již boháči slovy květnatými vychvalují, pohodlí a radost věčných přelétavců. Kůň býval posvátným zvířetem Freyovým, ústřední příběh Ságy o Hrafnkelovi líčí věrnost tohoto ušlechtilého zvířete jeho božstvu. A protože jsou koně ušlechtilí tvorové, označuje runový symbol také přátelství, důvěru a věrnost. Obvykle značí také pohyb, ať už v rovině materiální (např. přestěhování za lepší prací) nebo duchovní (posun na vyšší úroveň poznání).Pohanské Švédy nazývali jejich pokřtění sousedé „požírači koniny“; název byl používán po celé jedenácté a dvanácté století. V pohanských časech ceremoniálně pojídaná konina byla údajně stravou obrů a čarodějnic, na počátku křesťanské éry ji spojovali s tajně přetrvávajícím kultem Ódinovým. Pro ideologické účely křesťanské hierarchie byla vzpomínka na čarodějnice, bávalé pohanské völvas a kněžky, očerněná a spojená s představou člověku nepřátelských obrů, jimiž se stali bývalí mytologičtí hrdinové. Kůň býval před kristianizací oblíbeným zvířetem kladného hrdiny nordického folklóru; pro účely nově importovaného náboženství bylo jistější přenést část očerňování a pomluv proti hrdinům i na jejich zvířecí druhy.Vyslovuje se jako české E.

Mannaz

Runa znamená člověka, ať už jako individuum či jako lidstvo. Označuje také společenský řád, bez něhož by nebylo možné vybudovat civilizaci. Nese s sebou ochrannou a obrannou moc. Znak v sobě obsahuje lidský paradox - každý člověk je součástí lidstva, ale každý jednotlivě utváří svůj osud. Runa naznačuje schopnost jednotlivců spojit se za účelem společného blaha, a také oznamuje, že v potížích máme čekat pomoc od svých blízkých. Runa je charakteristická pro lidi, kteří mají humanitární sklony a rádi pomáhají druhým.ASRP říká se skutečným pesimismem, že žádný z lidí neunikne osudu svých bližních, neboť bůh předurčil všem z našeho hříšného plemene konečné místo v zemi (typicky křesťanská poznámka, předurčení v severské mytologii řídí osud a ne bohové). Záhadné komentáře NRP dodávají, že „mohutné jsou pařáty jestřába“. IRP je nadále optimistická, člověk je pro ni solí země a stavitelem lodí; latinská glosa je homo, člověk. Poznámky některých znalců citují Tacitovu zmínku o bohu Tuistovi, zrozeném ze země, a jeho synu jménem Mannus, spojení mezi bohy a runou je však velice spekulativní.Vyslovuje se jako M v češtině.

Laguz

 Runa reprezentuje vodu, pokládanou snad za zdroj plodnosti. Alternativní vysvětlení vrdí, že „voda“ je pozdější náhradou za původní význam, jímž měl být pórek nebo bylina, zelenina díky svému tvaru hojně užívaná ve falických obřadech seveřanů. I tento názor by souhlasil s plodností obsaženou ve významu runy, voda se však zdá být pravděpodobnějším vysvětlením i proto, že runa byla zasvěcena jednomu z Vanů, Njördovi. Mořské houbě se říkalo „Njördova rukavice“, Njörd byl mocným božstvem spojovaným s moři. Njördovými posvátnými zvířaty byli rackové a tuleni.ASRP čte runu jako „oceán“ a doplňuje komentářem o nástrahách hlubin. NRP ji překládá jako „vodopád“ a veršem „zlaté ornamenty hlubin“ se zmiňuje o Njördově bohatství. IRP runu glosuje latinským lacus, jezero, voda je pro ni nicméně i zurčící potok, domov ryb a království gejzírů.Laguz je nicméně vykládána jako plynutí, proměnlivost a nedostatek sebeovládání. Má ovšem taky svůj kladný význam - je to runa umělců, zejména malířů, herců a spisovatelů. V kladném slova smyslu znamená, že poplujete s proudem a nebudete mít problémy; negativně vzato však plavete proti proudu.Vyslovuje se jako české L.

Inguz

Runa patří bohu Freyovi, jehož jiné jméno bylo Ing. Vyjadřuje plodnost a protože Frey byl zpodobovám falickou ikonou, může být rovněž pokládána za runu pro mužský pohlavní orgán a přímý ekvivalent samičí Pertho. Dále je zmiňována také ochrana domova a posezení u krbu.Podle ASRP byl Ing hrdinou Dánů. Plodnosti se nejlépe daří v dobách míru, a kult Freye, mírumilovného a plodného boha, vznikl ze staršího kultu bohyně plodnosti Nerthus. Jul, nebo Yule, byl původně název oslav pořádaných na Freyovu počest na počátku léta (July - anglicky červenec). Podávalo se na nich jeho posvátné zvíře, kanec, s hlavou zdobenou vavřínem a rozmarýnem.Znak je symbolem pro dokončení něčeho, doběhnutí do cíle. Runa také označuje zakončení něčeho velkého a čas na vychutnání svého úspěchu.Vyslovuje se jako nosové N v českém slově „sklenka“ (nebo v anglickém „singer“).

Othila

Tato runa znamená dědičnost, či v širším smyslu cokoli hodnotné, co lze přenést na potomky nebo předat bližnímu, včetně vědomostí a znalostí. V této souvislosti můžeme hovořit o osobních vlastnostech člověka. Předat svým dětem lze nejenom duševní, ale i materiální hodnoty. Dědictví je tedy tou správnou interpretací. Runa však v sobě nese i varování - abychom mohli dědit, musí nejprve někdo zemřít. Rozšířený význam se vztahuje i na zemi předků, rodnou zem. Runa také může znamenat úbytek majetku, ale ne vždy negativní (např. se zbavíte staré televize).Je to jediná runa, která není zmiňována ani v NRP ani v IRP, máme tedy k dispozici jen anglosaské komentáře. ASRP glosuje runu slovem „majetek“, což je něco, co je každému člověku velmi drahé a díky čemuž si může ve svém domově užívat věcí příjemných a spravedlivých. V zápisu je naneštěstí velmi zřetelně vidět materialistické sklony středověkého křesťanství, deroucí se do starých tradic a zužující jejich význam.Runa se vyslovuje jako české O.

Dagaz

Je to runa vyjadřující den, bezpečí denního světla v kontrastu s nejistotou, ne-li přímo s hrůzou z noci. Ve dne rozpoznáváme zrakem své okolí, což nás chrání před nepřítelem; i práce nám jde snadno od ruky. Dagaz působí pozitivně a lze ji připsat i atributy jako růst, pokrok a vývoj. Ráno odkrývá věci ukryté v noci, lze tedy Dagaz brát jako symbol odhalení čehosi, co nám bylo dříve skryto. Malý mráček vrhá stín i na tuto veskrze kladnou runu, jak se o tom alespoň zmiňuje literatura: slunce jako střed naší soustavy může navádět k egocentrismu, proto je vhodné se krotit.Pro runu se opět zachovaly pouze anglosaské komentáře. ASRP je výjimečně optimistická, ač v křesťanském duchu, hovoří o Stvořiteli seslaném Bohem, milovaném lidmi a všem pomáhajícím, jenž je zdrojem naděje a štěstí pro bohaté i chudé. Znak patří k letnímu slunovratu jakožto k vrcholu roku, symbolizuje mj. zdraví a pohodu.Přestože reprezentuje písmeno D, vyslovuje se tato runa jako anglické TH ve slově „then“.